O nás

K nesnášenlivosti mléka jsem dospěl po cca tříměsíční neúspěšné léčbě chřipky, která byla s odstupem času identifikována jako mononukleóza. V následujícím období se u mě začaly vyskytovat zažívací potíže. Metoda pokus - omyl a hlavně evidence jídelníčku označila za viníky mléko a tvarohy. V té době ještě nebyly reakce tak bouřlivé jako nyní, ale neustálou konzumací "normálních potravin" se tělo začalo bránit čím dál intenzivněji.

Samozřejmě jsem navštívil lékaře, který mě řekl "dobrý den" a "to už máte navždy" načež jsem viděl dveře ordinace zvenku.

Od té doby musím žít bez mléka, je to už pomalu 13 let. Prostřednictvím internetu lze nalézt spoustu dobrých rad. A nyní se je pokouším shromáždit na jednom místě.

A proč mléčný autista?

Pokud bych autismus zjednodušeně definoval jako poruchu projevující se vyžadováním neměnných denních rituálů a postupů, mám mléčný autismus.

Jelikož mé tělo si nedokáže poradit s jakoukoli podobou mléka, či výrobku jenž ho obsahuje, lidé v obchodě mě považují za podivína. Vždy pečlivě studuji složení každé potraviny, na kterých není uvedeno nekupuji. Klíčová slova pro mě jsou: laktóza, mléčné bílkoviny, syrovátka, mléko, sýr, může obsahovat stopy mléka, nevhodné pro osoby s intolerancí laktózy atd.

Inovační pokusy výrobců ve stylu "Nyní více mléka" mě dokáží spolehlivě otrávit :-) Takto jsem přišel o korpusy na pizzu, jenž byly tak před dvěma lety znehodnoceny - přidáním mléka. Moje kontrola tedy musí probíhat při každém nakupování.

Copak v klasickém obchodě je to snadné. I když možná by vás překvapilo v čem všem jsou mléčné složky obsaženy. V restauraci je výběr vícekolový. Svíčková prohrává aniž by se postavila na start, stejně tak většina těstovin a zapečenin. Po vyřazení jídel jejichž příprava se bez mléčného jedu prostě neobejde si začínám číst složení jednotlivých pokrmů Jistě chápete, že nesnáším nicneříkající názvy. Co si mám představit pod "vinohradskou baštou"? Když je konečně vybráno, je nutný finální dotaz na personál. Ony se totiž jídla připravují v každé restauraci dle jiných receptů. Někde v špenátu mléko je, někde vajíčko... A těchto variací je dovolím si říci tisíce. Číšník většinou nedokáže odpovědět tak naštvaně odkráčí se zeptat do kuchyně, čímž se stávám rázem exotem pro celou restauraci. V každé restauraci také pochopitelně nevaří jen jeden kuchař... Nu a pak mě pizzu stejně přinesou posypanou sýrem, ač jsem dvakrát výrazně artikuloval "ÚPLNĚ BEZ SÝRA".

Výše popsané se týká restaurace kde jsem poprvé či podruhé. A to je právě důvod mého mléčného autismu. Mým rituálem jsou vyzkoušené restaurace, personál jenž už zná můj problém, potraviny které můžu jíst bez obavy že proležím den s křečemi v břiše a hlavou nad mísou.

Nemám rád výlety... Oprava, miluju výlety a dovolené, ale nesnáším stravování během nich. Přesazení z prostředí mého mléčného autismu, kde se cítím bezpečný, do neprozkoumaného mě stresuje. Zatímco všichni okolo si užívají místní netradiční kuchyně, já už od rána přemýšlím kolik musli tyčinek si mám nakoupit na celý den. Navíc když mám hlad, klesne mě hladina cukru, jsem nepříjemný. Dovolená bez vlastního kuchaře je pro mě prostě děs :-)