Diagnostikujte se

Mám jí?

Diagnostika potravinové přecitlivělosti se opírá v první řadě o anamnézu, tedy o vlastní podezření nemocného. Základní alergologická diagnostika se opírá o průkaz specifických IgE protilátek v séru nebo v kožním testu (kožní "prick" test), kdy se kopíčkem s délkou hrotu 1 mm probodne kůže skrz kapku s diagnostickým potravinovým extraktem. Výpovědní hodnota těchto testů je však bohužel omezena a závisí na kvalitě diagnostického extraktu (dosud nejsou dostupné standardizované potravinové diagnostické extrakty, které zaručí přítomnost hlavních alergenů). Dále závisí na druhu testované potraviny a vlastnostech alergenů (např. odolnost vůči zevnímu prostředí).

Kravské mléko patří mezi potraviny, které dávají relativně spolehlivý výsledek. Orientačně platí, že čím větší je reakce v kožním testu a hodnota sérového specifického IgE, tím je větší pravděpodobnost, že po požití dané potraviny nastane alergická reakce. Za předpokladu, že jde o reakci zprostředkovanou IgE, negativní výsledek testů pro průkaz specifického IgE proti kravskému mléku je spolehlivý z 90-95 %. Konečná diagnóza musí být ověřena ústupem potíží při vyloučení potraviny z jídelníčku. V indikovaných případech (nejednoznačné nebo rozporuplné výsledky předchozích testů) musí být alergie potvrzena recidivou potíží při expozičním testu. Za "zlatý diagnostický standard" je považován dvojitě slepý, placebem kontrolovaný expoziční test, který vyloučí potravinové reakce navozené psychicky, tzv. psychické potravinové averze. V diagnostice potravinové alergie neexistuje žádný jednoduchý, spolehlivý diagnostický test.

Léčba

V současné době neumíme potravinovou přecitlivělost léčit, lze jí pouze předcházet. Jedinou spolehlivou možností, jak předejít alergické reakci, je vyloučení rizikové potraviny z jídelníčku. Zvláště nemocní, kteří jsou ohroženi závažnou anafylaktickou reakcí reagující na velmi nízkou prahovou dávku kravského mléka (miligramová množství) musí velmi přísně vyloučit kravské mléko z jídelníčku.

Je tedy nezbytně nutné, aby byl spotřebitel s potravinovou přecitlivělostí přesně informován o složení potravinářského výrobku. Většina alergiků na kravské mléko musí vyloučit nejen kravské mléko, ale všechny mléčné výrobky: sýr, margarín a máslo, jogurt, tvaroh, pudink, zmrzlinu, atd. Alergický spotřebitel se musí zorientovat na trhu potravin se stále pestřejším složením a technologií výroby. Kravské mléko se může nacházet ve skryté podobě např. v uzeninách, pekařských a cukrářských výrobcích, čokoládě, omáčkách, v některých alkoholických nápojích. Pro případ nechtěného požití musí být nemocný jedinec vybaven léky pro zvládnutí akutní reakce (balíček první pomoci) a kartičkou alergika.

Prevence

Potravinová alergie je často prvním projevem alergie u kojenců a malých dětí s vrozenou atopickou disposicí. Je logické, že nejčastějším alergenem je kravské mléko, které tvoří základní složku jídelníčku v tomto věku. Společně s vejcem si uchovává prvenství do 3 let věku. Důležitou prevencí rozvoje potravinové alergie v tomto věku je kojení. Vedle psychologického významu má mateřské mléko velký význam ochranný pro nezralou střevní sliznici kojence, umožňuje příznivý vývoj imunitního systému střeva a celé střevní bariéry, má pozitivní vliv na příznivé osídlení střevní mikroflórou.

Hlavní projevy potravinové alergie kojeneckého věku je atopický ekzém a chronické alergické záněty trávicího traktu. Pokud se atopický ekzém objeví u plně kojeného dítěte, má většinou lehkou formu. Kojení bez přídavků po dobu 4-6 měsíců je považováno za stěžejní opatření pro prevenci potravinové alergie u dětí do 3 let věku. Toto opatření je doporučováno Evropskou akademií alergologie a klinické imunologie jako jediné, skutečně přínosné preventivní opatření. Americká akademie alergologie a klinické imunologie doporučuje u dětí s atopickou dispozicí navíc vyloučit požití kravského mléka do 1 roku věku, vajec do 2 let a ryb, korýšů, ořechů a arašídů do 3 let věku. Výsledky studií, které zkoumaly přínos tohoto opatření jsou však rozporuplné, proto Evropská akademie toto opatření všeobecně nedoporučuje. Význam nízkoalergenní diety matky v těhotenství se zdá být nevelký z hlediska ochrany dítěte.

Na druhou stranu je nutné pamatovat, že i výhradně kojené dítě může onemocnět alergií na kravské mléko, protože alergeny kravského mléka pronikají do mateřského mléka a mohou senzibilizovat kojence. Pravděpodobnost, že k senzibilizaci dojde, je však u kojeného dítěte podstatně nižší. Ve studiích byl jednoznačně potvrzen význam kojení jako prevence rozvoje potravinové alergie v kojeneckém věku.